3 worlds, 3 lies and 1 true - 2. kapitola

9. října 2013 v 16:49 | Christie.xx |  3 worlds, 3 lies and 1 true FF

Title: 3 worlds, 3 lies and 1 true
Part: 2
By: Christie.xx



"Zayne uklidni se." řekl Liam.
"Jo Zayne a už mi konečně dej ten blbej ovladač!" křikla jsem na něj.
"Nevidím důvod."
"Dej mi ho ty nalakovaná hlavo!"
"Nebo co?"
"Dej mi ho!"
"Co mi uděláš?"
"Tohle."
Kopla jsem ho mezi nohy a on se skácel bolestí na pohovku a pustil ovladač z jeho sevření.
"Ouuuuuu..." ozvalo se sborově.
"Zayne jsi v pohodě?" přišel k němu Louis.
Ten mu neodpověděl.
"Ale no ták Terry, tohle's nemusela ne?"
"Nemusela, sám si to vybral. Co tady vůbec děláte?"
"Měli zavřeno."
"Ať už se vrátí Niall. Mám hlad." řekl Louis.
"No...já bych se na něj nespoléhal...určitě to po cestě sní." zasmál se Harry.

Zasmáli se i ostatní kromě mě a Zayna. Hodili jsme po sobě nenávistný pohled a každý si zase dělal svoje. Já jsem se dívala na film, na který se se mnou díval i Louis a Zayn volal pizzu. Pomalu jsem přestala vnímat film a přemýšlela o Zaynovi...je tak zatraceně sexy, to jeho ego...počkat! Sexy!? Né! Nenávidím ho. A to jeho přihlouplé ego taky. Asi po deseti minutách přišel Niall i s těmi pizzami.
"No konečně, myslel jsem, že hlady umřu." řekl Zayn a šel k němu.
"Jo, kdes byl?" taky jsem k němu šla.
S očekáváním jsme oba natáhli ruce pro pizzu, ale Niall cukl a drze se usmál. Oba jsme se na sebe se Zaynem koukli v domnění, že tohle je fakt blbej vtip. Ale nebyl.
"Hmmm...to jste se tím líbáním tak vyčerpali? Nebo snad bylo něco víc?"
Oba jsme znervózněli a uchechtli se.
"Ccc..my dva, a líbat se? Zbláznil ses? To bych se radši vyspala s Harrym." plácla jsem první blbost co mě napadla.
"Jo. Si někde upadl, že jo Nialle?" řekl Zayn.

"Ale no ták, to nezakryjete." Niall se v tom normálně vyžíval.
"Jo? A jak nám to dokážeš? Nijak. Bůhví co se ti to zdálo Nialle." řekla jsem.
Vzali jsme si od něj pizzu a chtěli jít k sedačce, jenže když jsme se otočili stáli za náma kluci.
"Co nám k tomu řeknete? A neříkejte že nic, protože Niall si to jen tak nevymyslel." řekl Louis. No...nebyl zrovna nadšenej. Má s tím nějakej problém?!
"Jen tak ne, asi se nudil." Odsekl mu Zayn.
"Ahá, a co třeba tohle?" Louis zvedl ze země knoflík od mé košile.
"A co s tím, je to jenom knoflík."
Moc dobře jsem věděla, že je můj, ale to oni nemůžou vědět ne?
"Jo? To je zvláštní...vypadá úplně stejně jako tenhle." řekl Niall za námi a držel moji košili v ruce. Tak to jsem nedomyslela…
"Nějak jste se do toho zamotali co?" smál se nám Harry.
"Říkám že nic nebylo. To jsem roztrhla já. Zachytila jsem o to."
"Jasně, a Zayn si jen tak rozcuchal vlasy, dobrej vtip." smál se zase Harry.
"Ne. To udělala ona když jsem jí řekl že jí ten ovladač nedám." Louis ke mně přišel, už jsem nebyla nervózní, spíš naštvaná.
"Opravdu?" řekl.
"Víte co? Nechte mě napokoji." prostě a jednoduše jsem odešla pryč.
Byla jsem v pokoji celý večer. Když jsem šla nahoru, slyšela jsem jak Zayna vyslýchají. No co, patří mu to. Sám mě do toho zatáhl, tak ať to řeší. Bylo asi jedenáct večer a bylo hrozný ticho. Měla jsem žízeň, tak jsem si řekla, že si zajdu do kuchyně pro něco k pití.
Šla jsem k lednici, vzala si plechovku pepsi a napila se. Někdo si odkašlal. Hrozně jsem se lekla a zakašlala jsem se. Když jsem se uklidnila začala jsem mu nadávat.
"Kurva Zayne, co tu děláš? A kde jsou kluci?"
"Kluci někam šli."
Byla naprostá tma a najednou jsem cítila jeho dech na krku.
"Přiznej si to. Chceš mě."
"A to tě napadlo jak?"
"Tak."
Na to jsem mu neodpověděla. Je tak hrozně sexy...ne! On není SEXY!
Měla jsem na sobě to bílé tílko a pyžamové kraťasy.
"Rozpaluju tě."
"To si mysl-"
Nedořekla jsem protože mě začal líbat. Musela jsem se fakt přemáhat, ale odstrčila jsem ho.
"Řekla jsem ti že tě nechci, a pořád mi dlužíš 200£." řekla jsem klidně jako by nic.
Vytáhl z kapsy dvě stovky a dal je na stůl.
"Díky."
Šla jsem do svého pokoje, a hrála hry na mobilu. Bylo asi půl dvanáctý, a domem se rozlehl nějaký křik. Asi po deseti minutách někdo zaťukal. Šla jsem otevřít. Stál tam Louis.
"Ahoj, můžu?"
"Hm." Byla jsem na kluky ještě trochu naštvaná kvůli tomu, že nás se Zaynem podezřívali, i když měli pravdu, ale vždyť to není jejich věc. Pustila jsem ho.
"Co potřebuješ?"
"Chci se omluvit. Za to dnešní odpoledne. Máš pravdu, neměli bychom se do toho s klukama plést."
"Nic nebylo."
"Jo..."
Chvíli byl ticho.
"Hele Loui, jestli něco potřebuješ, tak řekni. Já už se nezlobím."
Chvíli uvažoval.
"No víš...přijde mi to blbý...prostě... jsi jediná v tomhle domě, která by se Zaynovi chtěla pomstít."
"To máš pravdu. A kam tím míříš?"
"No. Že už nejsi jediná. Před chvíli jsme se se Zaynem pohádali…tak mě napadlo že...bychom se mu mohli pomstít."
"Počkej…jak to mys- spolu? Teď? Ale-"
"Né...já myslel že by jsme předstírali...no, že...ty víš co."
"Jo ták..." řekla jsem to trochu zaraženě. Po chvíli přemýšlení jsem řekla: "Louisi...to je sakra dobrej nápad."
"Fakt?"
"Jo!"
Chytli jsme se za ruce a postavili se oba na postel. Začali jsem po ní skákat.
"Oh Louisi!"
"Terry!"
"Jo...víc!"
"Oh Terry!"
"O bože, Louisi!"
"Jo!"
"Loui!"
"Řekni moje jméno!"
"L-louisi!"
"Terr...jó!"
"Louisi už.."
"Ne, ještě 3 vteřiny!"
"Tři." řekla jsem.
"Dva!" zaječel.
"Jedna!" zakřičeli jsme spolu.
"LOUISI!/TERRY!!"
ozvalo jednohlasně.
Pocházeli jsme oblečení všude kolem a ve spodním prádle jsme usnuli. Já jsem k němu ležela zády, a on měl ruku přes moje břicho, a moje ruka byla položená na tý jeho ruce. Ráno nás vzbudil Liam.
"Louisi! Museli jste dělat takovej randál!?"
Řekli jsme mu, že jsme to jenom předstírali, ale, že to nesmí nikomu říct, a taky jsme vysvětlili, proč jsme to udělali. Přísahal, že to neřekne. Dokonce se i zasmál. Šli jsme se s Louisem nasnídat, šli jsme vedle sebe, povídali si, a smáli se. Zayn se na nás koukal..teda spíš na mě. Myslel si že ho nevidím. Ccc.Přišel i Harry.
"Tak jo Louisi, seš podrazák! Jak's mi to mohl udělat?"
"Ale no ták Harry...snad bys nežárlil." řekla jsem mu a s Louisem jsme se na sebe usmáli, jak nám náš plán vychází. Jenže po chvíli jsme se se Zaynem začali zase hádat.
"Tak jo, DOST! Tohle už prostě nejde!"
Zařval Liam, a oba nás vzal za loket.
"Liame co to-"
Nestihla jsem to doříct a oba nás zamnul do pokoje.
"Co to kurva-"
"Hned otevři!"
"Liame!" zakřičel Zayn.
"Až otevřeš tak ti nakopu prdel, a čím díl nás tady budeš držet, tím víc dostaneš!" zakřičela jsem pro změnu já.
"Tak jo Zayne, jdu si sednout, jednou nás pustit musej." řekla jsem už Zaynovi normálně.
"Mám nápad."
"Co?"
"Tohle je Liamův pokoj..." a všechny věci z jeho stolu shodil na zem.
Neváhala jsem, vzala vázu a hodila ji o zeď.
"Zayne! Už mě to nebaví!"
Pochopil moji hru a vzal druhou vázu a hodil ji o kachle v koupelně.
"Myslíš si že jsi ten nej, co?"
"Jo, a ty jsi ta nejnamyšlenější osoba na světě!"
Pak jsem ho strčila do dveří. "Au, co to děláš?"
"Víš co?! Dej mi pokoj!"
Slyšeli jsme jak jdou nahoru. Přišla jsem k němu, a jakmile otevřeli dveře, vlepila jsem Zaynovi facku.
"Kurva!"
"To máš za ty blbý kecy."
Chytnul mě za zápěstí.
"Takhle se mnou mluvit nebudeš dámo."
"Jo? A jak mi v tom chceš zabránit?"
"DOST!" zakřičel Louis "Liam vás zabije až zjistí co jste mu provedli s pokojem." začal se smát. Po chvilce se přidal i Harry a Niall.
"Sakra to jsem ještě neviděl, byli jste tady...počkat...šest minut, a jeho pokoj vypadá jako by tady byla elitní jednotka."

Jo, přesně. Postel rozházená, a taky ty jeho malinký polštářky. Všechny vázy rozbitý, a taky jsme mu vycházeli oblečení ze skříně, protože jsme ho po sobě házeli.
Po chvíli přišel Liam.
"Já už jsem-" v tom uviděl svůj pokoj. Bylo vidět že tohle nečekal, jenom potichu dodal "ten oběd dodělal..."
Chvíli koukal "Co...co to jako má bejt?"
"Hele Liame, pochop to. My dva se už nikdy neusmiříme, rozumíš tomu?"
"Jo, ona má pravdu."
"No dobře, ale proč-"
"Liamku, to máš za to žes nás sem zavřel." dala jsem mu pusu na nos, a odešla jsem.
Seděla jsem v pokoji až do večera. Co jsem dělala? Tak různě...psala si s kamarádkama, hrála hry, malovala si...
Najednou ke mně do pokoje vtrhnul Zayn. Bylo asi deset hodin večer. Ani jsem zvedla hlavu od telefonu, dál pokračovala v rozehraný hře a řekla: "A klepat tě neučili?"
Jenom se ušklíbl.
"Hele už mě to nebaví. Ty seš zavřená tady v pokoji, a já jsem to celý schytal. Děláš ze sebe andílka, a já jsem ten zlej."
"Hele Zayne, já proti tobě nic nemám..." Tak jo, přiznávám, mám proti němu všechno!
"...Jak ty ke mně, tak já k tobě." dodala jsem.
"Já ale vím kdo jsi a cos udělala, víš? Tohle nejde jen tak smazat."
"Hele já nechápu o čem to mluvíš!"
On totiž kdysi dělal pro stejnýho chlápka jako já, a prostě...jsme se nepohodli. Ale přímo jsme se nikdy neviděli.
"Jo? Mě se nezdá!"
"Hele, já jsem ti nic neudělala."
"Jen počkej, já ti to dokážu. A vůbec, už mě to nebaví, pořád poslouchat ty jejich řeči...bla bla bla...furt se hádáte...bla bla bla...už toho nechte...bla bla bla...už mě z vás bolí hlava..."
"Tak jo. Mám návrh, ale jestli ho odmítneš nestěžuj si. Bude to čistě fingovaný, jasný?"
"No tak to vyklop."
...Pokračování příště

No jo, zase jsem to takhle usekla :DD Další kapitolka už brzy:) Kdyžtak zanechte nějaké hvězdičky a komentíky. Thanx:)
Vaše Christie.xx :))
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Tommo Tommo | 10. října 2013 v 15:00 | Reagovat

Uff...fakt chci vědět jakej má plán :D Už to asi nevydržím, a najdu si tě, a donutím tě abys mi to řekla :D Ne, to je moc práce:DD Ale hlavně přidej další :D Jinak super kapitola, jako vždy :D

2 Christie.xx Christie.xx | E-mail | Web | 10. října 2013 v 15:36 | Reagovat

Díky moc :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama