3 worlds, 3 lies and 1 true- 6. kapitola

12. listopadu 2013 v 14:57 | Christie.xx |  3 worlds, 3 lies and 1 true FF

Title: 3 worlds, 3 lies and 1 true
Part: 6
By: Christie.xx


Povídali jsme si ještě asi půl hodiny a pak řekli že už musí jít. Rozloučili jsme se a já hovor ukončila. Uvědomila jsem si že je v domě nějaké ticho. Šla jsem dolů do kuchyně. A ne, neztratila jsem se, za ty dva měsíce už jsem si na ty chodby zvykla a znám je i poslepu.
Přišla jsem k lednici a tam byl lístek, že museli na nějaký rozhovor a že se vrátí až pozdě večer, protože to není v Londýně. Hodila jsem papír na kuchyňskou linku a objednala si dvě pizzy. Přemýšlela jsem. Ano, to umím. Od té doby co jsem křičela na Paula, se se Zaynem hádáme čím dál tím víc. My jsme spolu vlastně ani nikdy normálně nemluvili. Dívala jsem se na nějaký film a asi jsem u něho usnula, protože jsem se vzbudila někomu v náručí. Podle vůně jsem poznala že je to Louis.
"Louisi?"
"Pššš, spinkej princezno."
Poslechla jsem a zase usnula. Ráno jsem se vzbudila ve svém pokoji. Vedle v křesle seděl Louis, ale spal. Vypadal jako by tam večer seděl a díval se na mě jak spím. V tom jsem si všimla toho pírka, co mě s ním tenkrát Louis vzbudil. Vzala jsem ho a šla k němu. Nejdřív jsem mu pírkem projela po očních víčkách. Lehce se usmál do spánku, tak jsem pokračovala k nosu a po krku. To už se vzbudil a začal se smát.
"Ale no ták...to lechtá."
Smáli jsme se oba.
"Louisi, proč jsi tady?"
"Jsi hrozně roztomilá když spíš."
Smál se. Bouchla jsem ho do ramene.
"Nejdeme na snídani?"
"Jo, jestli nějaká je." Téhle poznámce jsem se musela zasmát. No co? V tomhle domě si člověk není nikdy ničím jistý....Sešli jsme dolů. A kdo dole nebyl, že? Zayn. Všichni ostatní asi ještě spali, aby ne, je jenom 8 hodin. Louis viděl že mi hned poklesla nálada na bod mrazu, ale nechtěla jsem to dávat najevo, což Louis nejspíš pochopil, protože neměl žádné připomínky, ani narážky. Když jsem přišla k Zaynovi, jenom jsme se na sebe ušklíbli.
"Co je k snídani?"
"To co si vezmeš."
"A co sis vzal ty?"
"Nestarej se."
"Tak promiň, že se chci najíst."
"V tom ti nikdo nebrání, ale já nejsem lednička."
"Fajn! Sorry, že se zajímám."
A silně jsem položila skleničku na stůl. Na to už nic neřekl. Louisovi po chvíli přišla SMSka, ten se zvedl řekl "Tak jo, Simon mě zavolal, prý něco potřebuje, tak já jdu." Dal mi pusu na tvář. Šel na chodbu a obul se. Začala jsem něco hledat v ledničce, a v tom se Louis vrátil pro klíčky od auta. Když už byl skoro u dveří tak si nedopustil poznámku.
"Jo a ještě něco...nezabijte se tady."
Zasmál se tomu a odešel. Jen jsem dál hledala v lednici, ale když mě to hledání přestalo bavit, naštvala jsem se a vzala si mlíko s křupkama.
"Ty si myslíš že jsem úplně blbej co?"
"Jo."
Jenom se tomu sarkasticky usmál.
"Ty si myslíš že nevim jak chodíte s Louisem každou noc pryč?"
Přestala jsem žvýkat, a zadívala se mu do očí. Asi dvě minuty jsme na sebe koukali bez přestání, až dolů přišel Niall a já jsem se jakoby vzbudila z tranzu a začala zase jíst svoji snídani a Zayn taky. Niall si ale jenom vzal sušenky, pozdravil a někam odešel.
"Ale to vůbec není tvoje věc víš."
"Není, jenom ti říkám že nejsem debil. Jste hrozně průhlední..."
"Jo? Tak jak to, že sis toho všiml jenom ty?"
"Protože ostatní tomu nevěnujou pozornost."
"Ahá, ale tobě to může bejt úplně jedno, víš. My jsme s Louisem jenom kamarádi. Kamarádi s výhodama."
"Jako jsme my."
"Tak hele. My nejsme, nebyli jsme a nikdy kamarádi nebudem. A neřekla bych že my dva mezi sebou máme nějaké výhody."
"Ale měli jsme, dokud sis nezačala s Louisem."
"Ale tobě do toho nic není já si můžu spát s kým chci, kdy chci, a kde chci, a nikdo mi do toho nebude kecat, rozumíš mi?!"
"Nebo co?!"
To už jsme na sebe řvali. Stáli jsme vedle stolu, a naše obličeje od sebe byly asi 15 cm.
"Žádný nebo není, prostě mi do toho nebudeš kecat!"
"A když to řeknu ostatním?"
"Víš co? Dělej si co chceš! Nemysli si že si chytrej jenom ty!"
"A nejsem snad!?"
"Ani bych neřekla!"
Když v tom se v domě rozhostilo hrozné ticho, a my jsme si dívali do očí. Prostě jsme se na sebe z ničeho nic na sebe vrhli. Oba najednou, prostě jsme se začali líbat. Upřímě? Bylo to něco jinýho než s Louisem. Tady ta touha byla větší. Ale i adrenalin, že třeba zrovna někdo přijde do kuchyně a uvidí nás, nebo se zrovna vrátí Louis...
Posadil mě na kuchyňskou linku. Já jsem ruce měla v jeho vlasech a on mi rukama šmátral pod trikem.
"Jděte s tím do hajzlu, kdo se na to má dívat?"
Rychle jsme se od sebe odtáhli a upravili se. Byl to Niall.
"Já vás nechápu, když jste sami, tak jste ten nejvášnivější mileneckej pár světa, a když je s vámi ještě někdo, chováte se jak pětiletý děti, který se perou o hračku."
Po tomhle proslovu odešel i s mýma křupkama. Ale to je jedno, stejně už nemám chuť na jídlo...
Po chvili přišel Louis. Já jsem seděla na židli u stolu. Jednou rukou jsem měla podepřenou hlavu a druhou jsem měla položenou na stole a prsty klepala do stolu. Zayn seděl naproti a dělal to samé, akorát si hlavu opřel z druhé strany, a druhou rukou předváděl běžícího panáčka.
"Páni, takový ticho jsem tady ještě nezažil, ani když nikdo nebyl doma." zasmál se, ale oba jsme ho zpražili pohledem, tak okamžitě přestal. Já jsem se zvedla, a odešla do mého pokoje. Jak jinak, po chvíli za mnou přišel Louis.
"Vy jste se hodně pohádali co? A nebo bylo víc?"
"Nech mě, nemám náladu."
"Takže víc. Hádám že vás někdo z kluků vyrušil."
"Říkám že nemám náladu."
"Ale no ták, Terry. Nebuď zlá. Jestli chceš můžeš si na mě vybít vztek."
"Ne to ne, jenom potřebuju uklidnit."
"No tak jdeme."
"Kam?"
"No tady ne, ne?"
"Bože, vy jste všichni stejný. Pořád myslíte na jedno.."
"No ale chtěla bys ne? A neříkej že ne, tomu sama nevěříš."
"No..."zasmála jsem se.
"No vidíš, takhle ti to sluší."
"Tak jdeme?" Zeptala jsem se.
Nic neřekl, jenom mě vzal za ruku, a táhnul mě k zadnímu vchodu. Auto jsme nechali autem, a šli po svejch, vždyť to bylo jenom pár ulic. Jakmile jsme překročili práh bytu, byli jsme jedno tělo. Mluvili jsme během líbání.
"Teda ty seš nadrženej Louisi."
"Neříkej že ty ne."
"Jo, ale ne jako ty."
"Opravdu si teď chceš povídat?"
No..zkrátka víte co se dál dělo.
"No jo jsem nadrženej. Vždyť včera...nic nebylo, asi jsem závislej na sexu."
Začali jsme se tomu smát. Oblikli jsme se a vrátili se zadním vchodem zpátky do mého pokoje. Zdálo se že si ani nikdo nevšiml že jsme byli pryč, protože ještě furt všichni kromě Zayna spali a Niall šel nakoupit. Louis šel do svého pokoje a já do obýváku. Bohužel tam byl i Zayn. Nešla jsem úplně k němu, stála jsem na prahu a sledovala ho zezadu. On se díval na televizi. Stála jsem tam asi pět minut.
"Líbím se ti, co?"
Jak sakra zjistil že to jsem já, a že jsem tady.
"Proč?"
"Že na mě tak koukáš. Vidím tě v zrcadle."
Kurva, to zrcadlo, bylo sice malý...ale stejně, jak jsem si ho mohla nevšimnout?
"A to si mám jít sednout k tobě nebo co? To určitě."
"Já ti nic neudělám."
"O tom silně pochybuju."
"Proč?"
"Vždycky mi něco uděláš. Zkazíš mi náladu, ničíš oblečení nebo..."
"Nebo?"
Až po téhle otázce se na mě otočil. Chvíli se na mě koukal, ale když jsem nic neříkala, otočil se zpátky na televizi.
"Tak už si půjdeš sednout?"
"Ne."
"To tam budeš stát?"
"Jo. A ty se mě furt budeš na něco ptát?"
"Když tam budeš stát, tak jo."
Zase se na mě otočil. Proč mi to dělá?
"Nedívej se na mě takhle."
"Jak?" Jeho jeden koutek se zvedl do drzého úsměvu.
"Tahle." Řekla jsem a odešla.
Zaťukala jsem na Louisovy dveře.
"Jo!?"
Vešla jsem a sedla si k němu na postel.
"Čau Terry, copak potřebuješ?"
"Co budeš dneska dělat?"
"No..my jdeme s klukama do klubu. Jdeš taky?"
"Ne..na to nemám náladu."
"Ou...tak to by jsme ti tu náladu měli zvednout, nemyslíš?"
Řekl vyzývavě, a vyhoupl se nade mě.
"Dneska už ne." Začala jsem se smát.
"Ccc. A pak kdo tu myslí jenom na to jedno." A začal mě lechtat.
"Nééee! Už přestááň!"
"A co za to?"
Našpulil pusu.
Zasmála jsem se, a dala mu pusu.
V tom okamžiku přestal.
"Tak co už máš náladu?"
Stále byl nade mnou, a díval se na mě. Jeho vlasy legračně visely dolů, musela jsem se tomu zasmát.
"Čemu se směješ?"
Nic jsem neřekla, a začala si na prst namotávat jeho vlasy co mu visely domů. Zasmál se se mnou.
"No..tak náladu už mám...ale nějak se mi nechce."
"No tak jo, ale je jenom deset ráno, můžem ještě někam zajít."
"Jo, když se ti bude chtít.."
"S tebou vždycky!"
Dal mi pusu na nos. Líbil se mi můj vztah s Louisem. Nejlepší kamarádi, a k tomu obrovské výhody. Prostě když máme chuť na TO, tak jdeme k němu, ale city do toho nepleteme. Oba totiž nestojíme o dlouhodobý vztah.
"A kam bys chtěla jít?"
"Jé..já jsem vymyslela že někam půjdem, tak ty vymysli kam." Zasmála jsem se.
"Hmmmm.....co třeba.....mám to!"
"Co? Kam půjdem?" Řekla jsem natěšeně.
"No..přeci na ten novej film co dneska dávaj."
"Páni Loui, ty seš dokonalej!"
Cvrnknul mě do nosu "Já vím zlatíčko!"
Došli jsme na chodbu a už se chystali odejít když najednou....
Pokračování příště...

Jo, přiznávám se, fakt jsem už dlouho nepřidala, a zy to se taky moc omlovám, ale nějak mi to prostě nevychází s časem, a právě proto )a ano, znovu vám to připomínám) hledám drhou adminku nebo admina, prostě to sama nezvládám , musím se teď učit, abych měla na pololetí dobrej průměr... já se na tu školu prostě musím dostat!! :DD A jinak...odpusťte chyby a komentujte a hvězdičkujte, thanx:) Tak zatím.
Vsaše Christie.xx
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama